Stav prostého bytí

Když se chcete uklidnit a začít vnímat sami sebe, udělejte si na patnáct, dvacet minut čas. Dovolte si spočinout, můžete se klidně a pohodlně posadit nebo si lehnout a uvolnit se. Všechny starosti a problémy můžete nechat za dveřmi a soustředit svou mysl jen na to, co je bezprostředně kolem vás. Poslouchat zvuky kolem sebe. Zvuky z místnosti, z domu a ulice, zvuk vlastního dechu. Právě k dechu můžete obrátit svou pozornost a chvíli ho pozorovat. Každý nádech a výdech. Soustředit se na dech v prostoru srdce a plic, ve vašem středu. Všechno ostatní můžete pustit z hlavy – myšlenky, pocity, stres, trápení, naděje i obavy. Vydechujte je s každým výdechem, až postupně odplují a zmizí. Zvolna dýchejte a pozorujte dech.

Každý nádech a výdech, dál a dál. Cokoliv jiného není teď důležité.
Když se vám toto podaří, myšlenky a emoce se pozvolna budou zpomalovat, až se nakonec přestanou objevovat. Potom v sobě můžete objevit blahodárný prostor ticha, míru a klidu. Bezpečný prostor, který léčí, ve kterém můžete setrvat. Prostě být.

Doporučuji vyzkoušet a praktikovat. Je to blahodárné.
Že se vám to napoprvé nepodařilo? Nevadí, zkoušejte dál! Běžec také nezaběhne maratón hned napoprvé.

Make everything OK

Před časem jsem objevil na internetu zázračný knoflík. Jmenuje se anglicky ‘Make everything OK button’. Když se necítíte dobře a kliknete na něj, všechno bude zase v pořádku. Po chvíli čekání se objeví nápis ‘Everything is OK now’. Dovedu si představit, že se nad tím pousmějete, stejně jako jsem se nedůvěřivě pousmál i já.

Párkrát jsem si to ale vyzkoušel – ve chvílích, kdy jsem se necítil dobře. Ke svému překvapení jsem pokaždé zjistil, že se přece jen něco změnilo. Cítil jsem se pokaždé o trochu líp!

Možná je to tím, že mezi ‘Make everything OK’ a ‘Everything is OK now’ je asi desetivteřinová pauza, kdy na monitoru nabíhá ležatý sloupec ‘Making everything OK is in progress’ a já si důvěřivě dovolím úplně to cítit? Nevím, ale na mě to prostě funguje.

Kdybyste si to chtěli vyzkoušet na sobě, zázračný knoflík najdete tady.

Singletasking

Multitasking je velká věc. Jedete autem, posloucháte rádio, povídáte si se spolujezdcem nebo spolujezdkyní, jíte při tom banán a ještě si občas zatelefonujete se šéfem. Jaké to má výhody? Stihnete toho opravdu hodně! Stejně, jako když provozujete podobnou věc v práci. Pokud tedy při tom nenabouráte nebo si při práci neuříznete ruku…

Co je to singletasking? Přesně pravý opak. Děláte jen jednu věc, na kterou se dobře soustředíte. Jinými slovy, udržujete u ní svou pozornost a všechno ostatní pustíte, necháte to jindy.
Jaké to má výhody? To, co děláte, si můžete opravdu užít. Máte na do dost času i dost pozornosti. Zbavíte se věcí, které ani dělat nemusíte. Nebudete sice v práci oslavovanými mistry multitaskingu, ale zato budete mít prostor na vychutnání každého okamžiku. Váš život se dost pravděpodobně zpomalí a vy budete mít prostor na zastavení a procítění. Budete si moci dovolit jen tak být. V pohodě.

Pět jazyků lásky

Možná znáte knihu Garyho Chapmana ‘Pět jazyků lásky’. Pokud ne a alespoň trochu se z jakéhokoliv důvodu zajímáte o vztahy, vřele vám ji doporučuji.

O co jde? Každý z nás má podle autora knihy tendenci určitým způsobem komunikovat lásku a zájem. Čili hovoří jedním z pěti jazyků lásky. Někdo rád dává dárky, jiný dává přednost slovům, ujištění. Někdo svůj protějšek zahrnuje pozorností, jiný raději činí praktické skutky. Další zase miluje dotýkání a je co nejvíce v tělesném kontaktu. A to samé platí naopak – když něco v partnerství poskytujeme a dáváme, rádi bychom to přirozeně i dostávali.

Háček je v tom, že náš protějšek to může mít úplně jinak, může komuninkovat jinými jazyky lásky. Čili například když budete s oblibou dávat své ženě honosné dárky a ona bude jakékoli dárky nesnášet a očekávat od vás místo toho něžné doteky, kterým se vy třeba raději chcete vyhýbat, máte oba o problém postaráno. I když jste to třeba mysleli dobře nebo úplně nejlépe.

Znát jazyky je prostě důležité. Víte, jakými jazyky komunikujete vy? A hlavně jakými rád komunikuje váš partner nebo vaše partnerka?

 

Skenování

Stává se vám někdy, že nejste ve své kůži a uvědomíte si to najednou až po dlouhé době? Cítíte v těle dlouhodobě napětí nebo si občas všimnete toho, že je váš dech mělký, rychlý anebo že skoro nedýcháte vůbec? Jinými slovy že nevědomky na dlouhou dobu zadržujete dech a cítíte se stísněně?

Zkuste se v průběhu dne zastavit a skenovat. Už jen samotné zastavení a spočinutí na malý okamžik často pomůže! Když k tomu navíc přidáte ještě proskenování celého těla, čili zjištění, jak se vlastně cítíte, možná s překvapením přijdete na to, že jste se celý den honili a nezastavili, a že jste vlastně byli celou dobu v tenzi. A budete mít možnost se této tenze zbavit a vědomě se uvolnit.

Doporučuji takové zastavení, procítění a uvolnění praktikovat co nejčastěji. Právě tohle je jedním z pilířů wellbeing, čili bytí v pohodě.