Ukrajinská válka

/in /by

Týká se nás všech. Zprávy z války a názory všech možných odborníků i ‘odborníků’ na nás útočí ze všech stran. Nadšené předpovědi jsou střídány katastrofickými. Kromě cen benzínu a zdražování všeho, začínáme kolen sebe potkávat skupinky žen s dětmi, nejistě se rozhlížející kolem a pokoušející se zorientovat v novém prostředí…

Jak v téhle náročné době žít? Připravil jsem pro vás 10 základních doporučení:

  • Omezte sledování zpráv na 1x-2x za den. Nebojte se, nic vám neuteče.
  • Uvědomte si, že současná situace časově omezená, bude se měnit a určitě skončí.
  • Pokud chcete pro oběti agrese něco udělat, v rámci svých možností a schopností to udělejte.
  • Hlídejte si svou zásobu energie, hospodařte s ní tak, aby vám vydržela dlouhodobě.
  • Minimalizujte svá očekávání, učte se pouštět nepotřebné myšlenky a emoce.
  • O svých pocitech mluvte se svými blízkými, ponechávejte všem právo na názor.
  • Zvykejte si na nejistotu, učte se udržovat svou pozornost v přítomnosti.
  • Vytvořte si svou vlastní rovnováhu: společnost x samota
  • Vědomě o sebe každý den pečujte, dělejte to, co vás baví, uklidňuje a naplňuje.
  • Pravidelně sportujte, pobývejte v přírodě, relaxujte a meditujte.

Wellbeing

/in /by

Wellbeing, neboli mít se dobře.

Nezávisle na okolnostech, nehledě na to, co se kolem mne děje. Ze všech věcí, které se kolem mne odehrávají, ať už se mnou, s rodinou, se zemí nebo s celým světem, si vybrat ty, které kultivují můj pocit vnitřní pohody. Žít okamžikem. Všímat si krásných chvilek a zdánlivě titěrných maličkostí, kterých je kolem mne plno, ale v ruchu každodenního dne na ně nemám ani čas, ani náladu. Vědomě pracovat se svou pozorností. Pouštět to, co obtěžuje a nepomáhá. Těšit se z maličkostí. Být laskaví k sobě i ostatním. Pracovat se svými emocemi. Zpomalovat se a zastavovat. Obracet pozornost z vnějšího světa dovnitř. Pečovat o to, co se tam uvnitř nalézá. Rozvíjet ten pocit klidu a míru.

To je to, oč v současné době běží.

Kousek srdce

/in /by

Nedávno jsem někde slyšel zajímavou myšlenku. Když se s někým milujeme, jako bychom si vyměnili kousek svých srdcí. Ty mu, nebo jí, dáš kousek tvého a on/ona tobě kousek svého.

Když se stane, že ten člověk umře, bolí to. I proto, že spolu s ním jako by umřel ten kousek našeho srdce.

Dobrá zpráva je, že tady ještě je ten kousek srdce, který jsme dostali. A záleží jen na nás, jak dlouho tenhle kousek budeme cítit v sobě.

Kniha přání a stížností

/in /by

Skoro v každé prodejně bývala dřív kniha, jmenovala se Kniha přání a stížností. Pokud se vám něco při nakupování nelíbilo nebo jste měli přání, jak vylepšit služby v prodejně, mohli jste to do knihy zapsat. A zodpovědná osoba, většinou manažer prodejny nebo jeho nadřízení, se museli vaším příspěvkem zabývat a museli vám odpovědět. A nezřídka se stalo, že to, co jste požadovali, se skutečně změnilo.

Míváte podobné pocity ve svém životě, něco neprobíhá tak, jak byste chtěli? Často si na něco stěžujete nebo si něco přejete, ale nedaří se to, z různých důvodů nemáte odvahu nebo energii si za tím jít? Zkuste si zavést svou Knihu přání a stížností a poctivě do ní zapisujte – to, na co si často stěžujete nebo všechna svoje přání. A jednou za týden, třeba o víkendu, si udělejte půl hodinky nebo hodinku čas, posaďte se a pěkně si poslední zápisy v knize pročtěte. Staňte se tou zodpovědnou osobou, přemýšlejte a rozjímejte nad tím, jaké kroky je nutné udělat, aby vaše potřeby byly naplněny. A dejte se do toho nejdůležitějšího – skutečně tyto kroky udělejte.

Co vám za to mohu slíbit? Váš život se změní, začnete se posunovat tam, kam potřebujete a toužíte.

Udělejte si čas na to podstatné

/in /by

Také často říkáte, že nemáte čas? Jste v jednom kole? Všeho je tolik, že pořád nestíháte? Hrne se to na vás pod tlakem? Nezastavíte se ani na chvilku?

Co vlastně znamená chvilka? Minuta, dvě, deset? Že byste ve svém každodenním životě neměli ani deset plonkových minut? Když jedete v autobuse, autě, tramvaji, sedíte v čekárně na úřadě, u doktora nebo jinde? Nebo v práci jen tak zíráte do počítače? A právě tohle jsou ty chvilky, ostrůvky, kterých můžeme využít. K čemu? K zastavení, spočinutí, procítění, proskenování svého těla a nitra. Zamyšlení se nad sebou, nad tím, jak žijeme, co můžeme v životě upravit, změnit.

Jistě, můžeme namísto toho zírat do mobilu a číst si o tom, co a jak dělají jiní lidé, co si myslí a jak žijí. Nebo se můžeme soustředit na sebe a zabývat se životem svým. Prostě si dělat si čas na to podstatné. Na sebe.