Enneagram je asi nejstarším známým typologickým nástrojem – jeho nejranější kořeny sahají do doby před začátkem našeho letopočtu. Na sklonku středověku byl rozvinut muslimskými skupinami súfi a pro svou vysoce objektivní a dynamickou schopnost typologické charakteristiky byl později používán i při křesťanských jezuitských duchovních cvičeních. Do současné podoby byl v první polovině 20. století upraven G.I. Gurdžijevem a zabývá se jím celé odvětví moderní psychologie.
S nadsázkou by bylo možné říci, že enneagram je vlastně opakem horoskopu. Zatímco horoskop vychází z postavení hvězd a planet v okamžiku narození (a tedy příslušnosti k jednomu z dvanácti znamení) a podle něj vysvětluje lidem jejich osudové tendence a vlastnosti, enneagram naopak vychází z charateristiky lidských vlastností a podle ní rozděluje lidi na devět rozdílných typů.
Těchto devět základních typů osobnosti představuje devět velmi odlišných způsobů vnímání světa, vzorců myšlení, prožívání i chování. Vlastnosti každého z typů určují, čemu přednostně člověk věnuje pozornost a kam směřuje svou energii, anebo co má tendenci v sobě potlačovat, či ignorovat. Celý článek →
Irena Svobodová nám poslala odkaz na prima video – nechtěl bych vás TEDem nějak zahlcovat, za sebe můžu konstatovat, že tam jen málokdy najdu něco, co by mě skutečně oslovilo, ale tohle se mi také líbilo a rád bych se s vámi o něj podělil. Pán v něm zajímavě mluví o vážné hudbě a na jejím pozadí vlastně o životě. Já jsem si tam pro sebe našel minimálně dvě hezké myšlenky – tu o cestě, která je cíl a o zářících očích.
Pokud by vás ale video neoslovilo a chtěli jste ho vypnout, tak doporučuji vydržet – to nejhezčí, nad čím se možná přece jen zamyslíte, přijde až na konci… :) Díky, Ireno!
Většina z nás má v dnešním „moderním světě“ jídlo, teplo, světlo, nemusíme se chránit před nepříznivým počasím a divokými zvířaty jako lidé v pravěku. Zdá se tedy, že všichni bychom měli být spokojení. Ale jsme? Je dostatek (či přebytek) věcí spojen s naším štěstím? Televize, noviny, rádio, bilboardy, naše rodina a přátelé, společnost. Tihle všichni nám říkají, co bychom opravdu měli mít, abychom byli „cool“, „in“, součástí společnosti. Co jsou však naše skutečné potřeby a co potřeby vytvářené výrobci?
Soudě dle míry naší spotřeby se zdá, že žijeme pouze teď a tady. Mnoho z nás konzumuje více, než potřebuje – ne z důvodu nezbytnosti, ale kvůli samotnému aktu nákupu a touze danou věc vlastnit. Chceme něco, tak si to koupíme. Je to rozbité? Vyhodit! Že bychom to mohli opravit nebo z toho vyrobit něco jiného? Proč? Novou věc si můžeme koupit v příštích 5 minutách, můžeme mít deset takových. Žijeme tady a teď, proč bychom měli řešit budoucnost?
Tajemstvím života jsou vzájemné vztahy. Všechno souvisí se vším. Nic není soběstačné. Všechno je sdílení.
Ve velkém životním dobrobružství Země hraje každý rostlinný i živočišný druh svou roli a má zde své místo. Žádný není smrtonosný nebo škodlivý, všichni žijí v rovnováze.
Každá bytost na Zemi hraje svou roli. Život každého tvora je možný jen díky existenci tvora jiného. Je to choulostivá, křehká harmonie a je snadné ji narušit.
To jsou myšlenky, které mi uvízly v hlavě po shlédnutí pozoruhodného dokumentárního filmu režiséra Yann Arthuse-Bertranda a producenta Luca Bessona “Home” z roku 2009.
Film začíná hezky od počátku – od vzniku planety Země. Pak následuje popis vzniku zemské kůry, vody, pevnin a oceánů, atmosféry. Vše dokumentované nádhernými scenériemi natáčenými po celé zeměkouli. Postupně vzniká život a mění nehostinné kontinenty k obrazu svému. Celý článek →
Pokud byste se chtěli začít zabývat hathajógou, můžu vám vřele doporučit dnes již klasickou knížku “Hathajóga, základy tělesných cvičení jógických” od Karla Wernera, známého indologa a průkopníka jógy.
Knížka má velmi zajímavý osud. Karel Werner ji napsal již ve druhé polovině šedesátých let – v době, kdy o józe většina Čechů neměla ani tušení. Na zásah tehdejších cenzorů musel autor knihu několikrát upravovat, aby náhodou nebyla příliš duchovní nebo čarodějnická. Vyšla ve dvou vydáních poměrně krátce po sobě a na dlouhou dobu se stala naprostou klasikou – sám mohu dosvědčit, že její ohmatané výtisky kolovaly z ruky do ruky nejen za “totáče”, ale i dlouho po něm. Důvodem byla hlavně absence podobně kvalitní literatury na trhu a později nepochopitelný nezájem vydavatelů. Teprve nedávno se Karlu Wernerovi, který od konce šedesátých let žije v Anglii, ozval mladý nadšenec, který starou knížku přepsal na počítači a zasloužil se tak o její opětovné vydání k nemalému překvapení a potěšení autora. Celý článek →
Enneagram je asi nejstarším známým typologickým nástrojem – jeho nejranější kořeny sahají do doby před začátkem našeho letopočtu. Na sklonku středověku byl rozvinut muslimskými skupinami súfi a pro svou vysoce objektivní a dynamickou schopnost typologické charakteristiky byl později používán i při křesťanských jezuitských duchovních cvičeních. Do současné podoby byl v první polovině 20. století upraven G.I. Gurdžijevem a zabývá se jím celé odvětví moderní psychologie.
Většina z nás má v dnešním „moderním světě“ jídlo, teplo, světlo, nemusíme se chránit před nepříznivým počasím a divokými zvířaty jako lidé v pravěku. Zdá se tedy, že všichni bychom měli být spokojení. Ale jsme? Je dostatek (či přebytek) věcí spojen s naším štěstím? Televize, noviny, rádio, bilboardy, naše rodina a přátelé, společnost. Tihle všichni nám říkají, co bychom opravdu měli mít, abychom byli „cool“, „in“, součástí společnosti. Co jsou však naše skutečné potřeby a co potřeby vytvářené výrobci?
Loading...
Novinky 
Facebook