Umírání asi není právě téma, o kterém bychom se s přáteli bavili každý den. V naší moderní společnosti, historicky ovlivněné křesťanstvím, jsou smrt a umírání zpravidla vnímány jako něco strašného, nepředstavitelného, definitivního a pokud možno dostatečně vzdáleného. Jako něco, o čem je lepší nemluvit a nemyslet na to. Naučili jsme se smrt vytěsnit ze svých domovů a ze svého okolí. V podstatě nejlepší by bylo tvářit se, jakoby existovala jen ve filmu a v televizi a nás se vůbec netýkala.
Ale občas se tenhle oblak zapomnění protrhne a smrt nám do života vstoupí. Zemře kamarád, rodinný příslušník, celebrita, nebo se náhodou díváme na zprávy Novy a vidíme ošklivou automobilovou nebo leteckou havárii. Napadne nás: co kdyby se to stalo mně? Celý článek →
Zajímalo by vás jak vypadá psychoterapeutická konzultace, ale nemáte odvahu si to vyzkoušet na vlastní kůži? V tom případě vám doporučuji využít možnosti nahlédnout do tohoto světa prosřednictvím amerického televizního seriálu “In Treatment”, neboli v české verzi “V odborné péči”. Celý článek →
Enneagram je asi nejstarším známým typologickým nástrojem – jeho nejranější kořeny sahají do doby před začátkem našeho letopočtu. Na sklonku středověku byl rozvinut muslimskými skupinami súfi a pro svou vysoce objektivní a dynamickou schopnost typologické charakteristiky byl později používán i při křesťanských jezuitských duchovních cvičeních. Do současné podoby byl v první polovině 20. století upraven G.I. Gurdžijevem a zabývá se jím celé odvětví moderní psychologie.
S nadsázkou by bylo možné říci, že enneagram je vlastně opakem horoskopu. Zatímco horoskop vychází z postavení hvězd a planet v okamžiku narození (a tedy příslušnosti k jednomu z dvanácti znamení) a podle něj vysvětluje lidem jejich osudové tendence a vlastnosti, enneagram naopak vychází z charateristiky lidských vlastností a podle ní rozděluje lidi na devět rozdílných typů.
Těchto devět základních typů osobnosti představuje devět velmi odlišných způsobů vnímání světa, vzorců myšlení, prožívání i chování. Vlastnosti každého z typů určují, čemu přednostně člověk věnuje pozornost a kam směřuje svou energii, anebo co má tendenci v sobě potlačovat, či ignorovat. Celý článek →
Irena Svobodová nám poslala odkaz na prima video – nechtěl bych vás TEDem nějak zahlcovat, za sebe můžu konstatovat, že tam jen málokdy najdu něco, co by mě skutečně oslovilo, ale tohle se mi také líbilo a rád bych se s vámi o něj podělil. Pán v něm zajímavě mluví o vážné hudbě a na jejím pozadí vlastně o životě. Já jsem si tam pro sebe našel minimálně dvě hezké myšlenky – tu o cestě, která je cíl a o zářících očích.
Pokud by vás ale video neoslovilo a chtěli jste ho vypnout, tak doporučuji vydržet – to nejhezčí, nad čím se možná přece jen zamyslíte, přijde až na konci… :) Díky, Ireno!
Tajemstvím života jsou vzájemné vztahy. Všechno souvisí se vším. Nic není soběstačné. Všechno je sdílení.
Ve velkém životním dobrobružství Země hraje každý rostlinný i živočišný druh svou roli a má zde své místo. Žádný není smrtonosný nebo škodlivý, všichni žijí v rovnováze.
Každá bytost na Zemi hraje svou roli. Život každého tvora je možný jen díky existenci tvora jiného. Je to choulostivá, křehká harmonie a je snadné ji narušit.
To jsou myšlenky, které mi uvízly v hlavě po shlédnutí pozoruhodného dokumentárního filmu režiséra Yann Arthuse-Bertranda a producenta Luca Bessona “Home” z roku 2009.
Film začíná hezky od počátku – od vzniku planety Země. Pak následuje popis vzniku zemské kůry, vody, pevnin a oceánů, atmosféry. Vše dokumentované nádhernými scenériemi natáčenými po celé zeměkouli. Postupně vzniká život a mění nehostinné kontinenty k obrazu svému. Celý článek →
Umírání asi není právě téma, o kterém bychom se s přáteli bavili každý den. V naší moderní společnosti, historicky ovlivněné křesťanstvím, jsou smrt a umírání zpravidla vnímány jako něco strašného, nepředstavitelného, definitivního a pokud možno dostatečně vzdáleného. Jako něco, o čem je lepší nemluvit a nemyslet na to. Naučili jsme se smrt vytěsnit ze svých domovů a ze svého okolí. V podstatě nejlepší by bylo tvářit se, jakoby existovala jen ve filmu a v televizi a nás se vůbec netýkala.
Loading...
Novinky 
Facebook